#3 11 weeks to GO a jeden závod k tomu

„Každý běh je důvodem k oslavě a po každém běhu jsem o něco lepším clověkem“

– NRC trenér Chris Bennett

Tuhle hlášku slýchám při svých „guided runs“ s Nike Run Club téměř při každém tréninku. Chtěla bych, aby to byla pravda. Nicméně jako motivace je to super, dokonce se vždycky, když to zase slyším, už potutelně usmívám :-). Ano, jsem stále v rytmu tréninku 5x běh týdně a 2x rest day. A stále mě to baví. Recovery runs, které byly tentokrát dva kratší na půl hodinky a jeden delší (7 km), jsou vlastně za odměnu.

Tréninky tohoto týdne

Tenhle týden jsem v úterý absolvovala dlouhý dvouhodinový běh na 20 km, který jsem si celkem užila, protože jsem běžela sice náročnější, ale moc pěknou trasou, kterou jsem předtím znala jen z kola. Je zvláštní si svou běžnou cyklistickou trasu jen tak proběhnout :-). Ale počasí přálo, bylo po dešti a lehce pofukovalo.

Výzva pro mě byl čtvrteční intervalový běh, který jsem absolvovala za na mě až moc teplého počasí v Praze na dráze. Byl krátký, ale intenzivní. Běžet 3x 7 minut v tempu na 5 km, které jsem si stanovila dle svých průměrných časů na 5 min na kilometr, mě celkem zmohlo. Ale měl to být běh s větší zátěží. A to mě ještě čekal sobotní závod, který rozhodně nebyl v tempu lehčího Recovery běhu…

Závod: Běh na kamenný stůl

Minulý týden jsem se definitivně rozhodla, že v sobotu poběžím závod: lokální běžecký závod v Ratajích nad Sázavou, který jsem běžela už vloni. Běh na kamenný stůl má něco přes 8 kilometrů a minulý rok jsem se o něm dozvěděla z nástěnky ve vsi u nás na chalupě, když jsem šla vynést odpadky :-). Tak jsem se přihlásila a málem tam vypustila duši. Skončilo to 6. místem mezi ženami s časem 45 minut 25 sekund (8,5 km se stoupáním 160 metrů, dle mých hodinek dokonce 177 metrů). Za mě slušný výkon.

Co myslíte, překonala jsem ho letos? Počasí bylo ten den tedy síla: vytrvalý déšť. Nastavila jsem si v hlavě, že mě to nerozhodí, obava jen byla, abych někde na trase neuklouzla (a v jednom úseku bylo bahna dost). Naštěstí v době závodu pršelo docela málo, řekla bych, že až příjemně :-). Trasa je převážně lesní cestou v přírodě. První 3 km do kopce, to je zkouška. Šlo to pomalu, do kopce jsem se cítila slabá a ještě nerozběhnutá. Cítila jsem pořád ty čtvrteční intervaly…

Cíl splněn

Ale s hudbou v uších to šlo celkem dobře, do chůze jsem nepřešla, někdo ale ano. Do kopce se běželo lesem až ke kamennému stolu, kterého jsem si letos bohužel ani nevšimla :-D. Pak příjemný seběh víceméně až k železniční trati a od ní na 7. kilometru poslední krátké ale výživné stoupání, tady to chtělo sebrat poslední síly. Doběh do cíle nebyl letos tak nekonečný a bolavý, dokázala jsem rozložit síly a ještě v cílové rovince zrychlit. Vloni mi před cílem nohy už vypovídaly službu. Letos jsem se rozhodla nekoukat na čísla, ale zaměřit se na to, abych byla v průběhu nejvíc v pohodě psychicky. Myslím, že se mi to povedlo ;-). Čas ani umístění jsem si nevylepšila, ale to nevadí :-). Letos 8. místo v ženách (48. celkově) s časem 47:13.

V neděli jsem si vyběhla 8 kilometrů Recovery run s bolavýma nohama. Pondělí bude Rest day a pak vzhůru do daších tréninkových dní podle plánu!