Mám za sebou 5 týdnů tréninku a připadá mi, že se dny točí jen kolem plánování, kdy bude nejlepší vyrazit běhat, aby to co nejméně narušilo rodinné plány a zároveň jsem se trefila do vhodné denní doby… Asi úděl každého, kdo se na něco intenzivně připravuje… Tentokrát mě čekal běh 25 km dlouhý.
Lehké Recovery běhy
První lehčí běh na 40 minut jsem si dala hned v pondělí večer. Bylo vedro, ale pod mrakem, a tak mi to celkem běželo. Cestou jsem pozorovala super barvy nebe! Další dva krátké Recovery běhy na 30 a 35 minut jsem si dala ráno cca v 7 hodin před prací a odjezdem s dětmi na koupaliště. V tom vedru asi nejlepší varianta, i když pro mě náročnější, protože mi ráno trvá se rozhýbat a když už to přijde, je doběhnuto. Ale tentokát mi ranní běhy před snídaní docela sedly.
Speed Run of the week
Tempo/Speed Run byl zajímavý. Po 5minutovém zahřátí jsem měla běžet 12 minut, poté se otočit a běžet tu samou vzdálenost 11 minut zpět. Běžela jsem tento trénink až večer po půl 9 a většinou po tmě (s mobilem s baterkou v ruce) po silnici a cestou tam dost do kopce (=čti pomaleji), takže za 11 minut z kopce jsem zpět byla levou zadní. I tak to byla fajn challenge a ve tmě to mělo celé zvláštní atmosféru.
Long Run 25 km
Ještě nikdy jsem neběžela 25 kilometrů. Takže jsem se na tuhle výzvu docela těšila. Věděla jsem, že když si nastavím dobré tempo, tak to dám. Děti navíc u babičky, takže dost času, a citelně se ochladilo (a rozpršelo), takže pro mě příjemné běžecké klima. Sobota rest day a vznikl plán nedělní trasy. Můj muž tentokrát fungoval v roli supportu. Trasu jsme naměřili, aby to vyšlo a okolo půl 4 proběhl výsadek autem na místo, odkud jsem se vracela 25 km zpět na chalupu. A že to byl poznávací běh: cestou jsem měla památník Bitvy u Lipan z roku 1434 a celkově jsem polovinu trasy neznala, takže mě to bavilo. Rovina to ale úplně nebyla.
Asi v polovině trasy, na 13. kilometru, jsem měla od manžela support. Přijel mi naproti na kole, dostala jsem banán a napít. Už jsem v sobě měla sportovní gel s magnesiem a nejaké rozinky v čokoládě, co jsem si spolu s půllitrem vody nesla s sebou v kraťasech. Bylo to fajn se takhle potkat. Od asi 15. kilometru jsem začala cítit nohy, hlavně lýtka. Pomohlo hluboké dýchání do břicha a s koučem ve sluchátkách to celkem hezky ubíhalo až do cíle.
Regenerace po 25 km běhu
Nakonec jsem se po 2,5 hodinách a 25 kilometrech šťasně navrátila a měla jsem připravenou roztopenou saunu a po ní vydatnou večeři. No parádní to nakonec bylo a ani jsem moc nezmokla. Tělo bylo tedy mega unavené, ale pocit byl skvělý!
Efka 💜
#efkabezimaraton23