# 9 Přišla krize aneb jak jsem se zničila

Pondělí po 30kilometrové neděli nemohlo být jiné, než odpočinkové. Rest day, masážní roller, akupresurní podložka a nahřívací masážní váleček acuback + masážní olej Weleda a masážní krém od Alpy –⁠ to jsou moji pomocníci na regeneraci. A také doplňky stravy –⁠ Kloubus (pro výživu kloubů, jak název napovídá), magnesium a tablety s multivitaminy… To jsem ještě nevěděla, že mě čeká krize…

Recovery a masáž

V úterý jsem se vydala na 75 minut Recovery Kunratickým lesem. U té příležitosti jsem se svezla na Pankrác pro klavírní učebnici z druhé ruky pro Nelu, a pak jsem navázala 25min Recovery k řece na tramvaj. Večer mě pak čekala zasloužená masáž zad a nohou u maséra… Středa byla ve znamení pomalých 30 minut v lese za domem. Počasí stále letní, takže pro běh za mě horší…

Speed Run

Ve čtvrtek přišel náročnější den. Po práci Tempo run, kdy se začínalo 1,5km zahřátím a následovalo 5 km v tempu asi 5:10-5:15 na kilometr. Při běhu jsem zjistila, že burgr na oběd nebyl dobrý nápad. I 4 hodiny poté mě tížil. I když jsem běžela po rovině podél Vltavy, poslední kilometr v tomto tempu jsem měla už jazyk na vestě… Doběh byl pak 1,5 km hodně zlehka a pro makovku do oblíbené kavárny za odměnu.

Holčičí víkend a dlouhý běh

Těšila jsem se na dva dny volna a výlet s kámoškama na Náchodsko, bylo to úžasný! V sobotu jsme si daly super výlet, který byl i dost do kopce –⁠ do Polska na Bludné skály. Trochu jsme popily, byla legrace!

V neděli po návratu mě čekal poslední běh tohoto týdne –⁠ dlouhý běh na vzdálenost 26,2 km. Kouč Bennett mě v tréninkovém plánu připravoval na to, že to má být takový zkouškový běh na maratonský závod. Tak jsem šla běhat k řece, po rovině, aby byly podmínky podobné těm, co mě mají čekat v Třeboni.

Měla jsem s sebou gel, vodu i gelovou energy tyčinku a na 20. km support s vodou a colou. Nakonec jsem to zvládla i v krásném tempu 5:40 na kilometr, ve které jsem po víkendu ani nedoufala. Jenže na cca 20. km mě začaly opravdu nesnesitelně bolet lýtka. Skoro to až řezalo.

Krize a svalová horečka

Samozřejmě jsem posledních “už jen” 6 km doběhla a měla jsem ze sebe radost. Ale endrofiny a radost netrvaly dlouho. Dala se do mě z ničeho nic strašná zima, bylo mi divně. Po mega dlouhé sprše jsem se zmohla jen na to zalézt do postele s nápojem od Penca na doplnění minerálů po tréninku (předtím jsem do sebe dostala ještě dva kousky pizzy). Zimnice, horečka, vyčerpání… Tělo mi svalovou horečkou dalo jasně najevo, že tréninkový plán není od toho, abych ho na 100 % plnila bez ohledu na okolnosti. Naopak se nejspíš počítá s tím, že běžný člověk, co má děti a práci a dalších spousta aktivit kromě běhání, prostě musí občas zvolnit a vynechat. A to teď udělám já. Dám si pár dní naprostý klid, abych pořádně zregenerovala a nezničila se úplně… A poreferuju o tom za týden!

Efka 💜

#efkabezimaraton23